Den šestý - bojovka

Do postelí jsme byli záhadně zahnáni v deset hodin a jen co všichni zavřeli dveře od pokojů, byl vyhlášen poplach. Několik nemrtvých se dostalo za zeď a noční hlídka potřebuje posily. Vyšli jsme tedy. Čekali jsme na hřišti dokud neodešla ta část, která šla na easy version. Asi ve čtvrt na dvě jsem vyrážela já (po mně jich bylo asi ještě šest). Šlo se celou cestu po svítících kamenech (s odrazkami) k rybníku, potom alejí (pořád jsem čekala, že se leknu, ale nikde nikdo) a nakonci ležel David v jakési dece. K tomu jsem došla a uklidnila se. Bohužel zezadu vystartoval Vojta, takže jsem lekla tak jako tak. Potom se pokračovalo po poli a zahnulo vlevo. Tam byl někdo ležící na zemi a od něj začal se strašným řevem běžet další. Utíkal do pole. Mylsela jsem, že oběhne křoví v poli vrátí se zezadu a vyděsí mě, takže jsem tam čekala dokud se nevrátí, abych měla jistotu. Blížil se Viktor se svým stadionovým reflektorem. Mezitím se vrátil ten z toho pole a vynadal mi, abych už konečně šla. O kus dál byl jakýsi člověk, který mi vzal baterku (nakonci mi ji vrátil) a po padesáti metrech, u konce na mě vyběhlo asi pět lidí s baterkami (ti, co už došli) a Filip Toman v pláštěnce s baterkou zdrhající po cestě a řvoucí: "Uteč!" No zážitek. Potom jsme hromadně čekali na dece na zbytek (u kluků neběhali do pole, ale brali jim mobily a bundy, předvádějíce přepadení). Nakonec jsme šli zpátky a do postelí. Bojovka se v rámci možností povedla.

Teri

Den sedmý

Ráno jsme se prospali do devíti hodin. Po snídani jsme se odebrali do počítačové učebny a začala prezentace výtvorů, které jsme za týden stihli naprogramovat. Po obědě započala finální bitva o Královo přístaviště. Šlo o vyluštění šifry, podle které jsme našli mapu, s pozicemi, kde jsou hrady, které jsme dobývali a získávali tak poklady (tenisové míčky). Měli jsme jich deset, ale bohužel byla prokouknuta naše skrýš (nebudu psát jak, protože na to mám až moc jasný názor) a všechny míčky až na jeden byly sebrány. Neměli jsme šanci je získat zpět, protože celou hru jsme byli sami za sebe, když se proti nám zbylé tři tými spojily a zabarykádovaly se na hradech. Prohráli jsme tedy hru a přístaviště získlai Lannisterové. Teď probíhá finále, poslední kolo, kdy všichni útočí na všechny. Jde jen o to, kdo má nejvíc území, za kolik jsou (1, 2, nebo 3 body) a jaký mají status (dobytá, nebo přátelská). Vzhledem k tomu, že jich máme nejvíce, jdou všichni do nás. Uvidíme, co ubráníme. Až budou výsledky, bude korunován král u táborového ohně.

Den šestý

   Probuzení proběhlo nejspíš někdy před osmou hodinou (nepamatuji si, že by k nám někdo šel, ale ostatní to silně popírají). Dopoledne byla jedna skupina na počítačích a druhá vyráběla osobní erby z kartonu, za pomocí tavicí pistole, alobalu a krému na boty. Po obědě (to jsem se konečně zcela probudila) byl polední klid a potom začala výprava ke Zdi (na Severu u země Starků, dělí Sedm Království od zemí divochů). U zdi jsme hráli hru se sběrem papírků (opět, jak nečekané...) poslepu. V papírcích byly indície podle kteých jsme našli roh, který dokáže zničit zimu, která na severu panuje a který chtěli divoši získat. Ten jsme obkreslili a s oprávněným pocitem vítězství jsme šli na svačinu. Další hrou byl parkúr, který jsme absolvovali na svých koních a Baratheoni zase vyhráli. A nakonec pokračovala stolní hra, kde jsme dobyli další část Dornské pouště i s hlavním městem, čelili útoku Tyrellů do středního pásma země (ujednali jsme mír) a vymysleli plán na zítřejší poslední kolo. Bude to zajímavé (evil laugh).

Teri

Den pátý

Zdravíme všechny příznivce našeho tábora, už jsme zase zpět. Dnes jsme měli velkou výpravu. Kvůli návázání dalšího spojenectví jsme se museli plahočit rozpálenou pouští Dorne. Museli jsme dojít až na její konec, kde ve svém zámku bydlí princ Doran. Tomu jsme předali vzácné dary, které jsme těžce  propašovali přes hranice. Cestou jsme utržili několik infekcí, slovním popisem jsme kreslili obrázky, hlídali a kradli vzácné kolíčky, skládali jsme pro prince Dorana báseň (píseň) kterou jsme mu přečetli, sbírali jsme od domorodců jejich podpisy a prohlédli jsme si cizokrajinná zvířata (zájemci se na nich i svezli). Nakonec jsme se příjemně svlažili v přehradě Slapy.

Milan

Cestou jsme také měli nasbírat co nejvíce podpisů od kolemjdoucích. S našimi 130 podpisy jsme jen těsně porazili Lannistery se 125. Hra s přenosem kolíčků byla už méně úspěšná, protože našich jedenáct stačilo jen na třetí místo. Ódu na prince Dorana Martela jsme četli u táboráku, ale všechny básně byly vyrovnané. Rozhodlo to až skóre z hry pašovaných darů, kdy se nám jeden z darů rozpustil v pití (kuchaři asi do šťávy ukápla kyselina sírová...).

Celkově jsme tedy byli první a získali 10 zlaťáku na nákup armád (druzí měli 8 atd.). V údolí Arryn jsme dobyli Orlí Hnízdo (trojkový hrad), Krvavou bránu a dvě území z pouště (Železný les a Slané pobřeží). U pouště je ale dobývání poměrně složité, jelikož ztrácíte čtvrtinu armád ještě před útokem.

Teri

Den čtvrtý

Dnes jsme šli směrem do údolí Arryn do říčních krajů, tam jsme hráli hru na stavění vesnic a honěnou, museli jsme opravit poníčenou vesnici. Šlo o sběr barevných papírků (opět je to tady). Potom cestou zpět  jsme museli nasbírat v každém rodu alespoň 14 kamenů větší než naše pěst. Chvíli jsme zůstali venku a hráli míčové hry, a potom byla večeře a po ní nás čekal sněm rodů, kde náš tým skončil na druhém místě, takže jsme dostali 14 zlaťáků. Společně jsme dobili spoustu území. A teď si můžeme hrát hry.
Martin, Lulu, Teri
 

Den třetí

Ahojky tak jsme zase zpět ze svých RYTÍŘSKÝCH HER. A tak vám určitě vysvětlíme, co se dnes stalo.Ale jak to začalo? Už při snídani bylo něco podezřelého, protože jeden z mistrů, Vojta, narazil v železné helmici po skončení výzvy do dveří. Poté jsme měli programování na počítačích a druhá skupina dělala vlajky. Následně se to vstřídalo a zůstalo to tak až do oběda. Při obědu nic zvláštního, při odpoledňáku taky. Hned jsme šli ven na ty hry, týjo, bylo to ale času na koních a se zbraní (umělá) v ruce!
No a co dál? Jízda na koních. Kdyžtak to neni zas tak hrozný, tak se nebojte. Pak luk a terče z pytlů.
Velice dobrý nápad, ale moje šípy byly na mě zlý. No a po tom všem je tu večeře, nuda, jen jídlo. A dál je tu SNĚM RODŮ na kterém jsou zase BARATHEONOVÉ první. No a co MAPA? Dobré my, jsme zrušili dohodu, a tak to byla sranda.No a teď blog. Je to vše, určitě, jo tak jse mějte a těšte se na zítřek.

Lulu

V deset hodin přišla noční hra, kterou opravdu nikdo "nečekal". Jednalo se o hru papírky, která je u vedoucích oblíbená (někteří z nich se v tom velmi vyžívají a zákeřně berou papírky desetiletým dětem). Tato hra spočívala v tom, že jsme běhali k pěti lucernám (nádobám se svíčkami), ze kterých jsme brali papírky (v každé byla jiná barva, ale to se opravdu nedalo vidět). Když nás chytil někdo z vedoucích (ti hlídali lucerny) okradli nás buď o životy, nebo o papírek, co jsme zrovna měli v ruce. Cílem bylo získat všech pět papírků (stejná barva se nepočítala). Nakonec se sečetlo, kdo kolik má papírků a kolik komu zbylo životů. Velká zábava, když nešlo ve tmě ani rozeznat, zda k vám jde vedoucí vzít vám papírek, nebo někdo z týmů k lucerně.

Teri

Přehled rodů

Baratheonové
černý jelen na zlatém poli
hrad Bouřlivý Konec (Storm's End)
http://baratheonteam.blogspot.cz/

Starkové
šedý zlovlk na bílém poli
hrad Zimohrad (Winterfell)
http://starkove.blogspot.cz/

Lannisterové
zlatý lev na červeném poli
hrad Casterlyova skála (Casterly rock)
http://rodlannister.blogspot.cz/


Tyrellové
zlatá růže na zeleném poli
hrad Vysoká zahrada (Highgarden)
http://tyrellove.blogspot.cz/